Otec prasátek (citáty)

str. 27: „… Ověřil jsem si, že sir Jiří nedýchá, zrcátkem, přesně podle instrukcí. Je to v mém hlášení, pane.“
„Ano, jistě.“ V tom okamžiku si Odkraglli v duchu připomněl hlavu sira Jiřího ležící skoro dva metry od těla. Strašné na tom bylo pomyšlení, že na tom Časnačaj pravděpodobně neviděl nic divného.

str. 36: „... a pak Jack podsekl fazolový stvol a přidal tak ke krádeži, svádění a nepovolenému vniknutí do soukromého objektu, o nichž už jsme mluvili, ještě vraždu a ekologický vandalismus, ale prošlo mu to a žil pak šťastně až do smrti. Ani jedinkrát ho nepotrápilo svědomí po tom, co všechno provedl, ani jedinkrát se necítil provinile. Což dokazuje, že když jste hrdinou, může se vám prominout skoro všechno, protože se nikdo neodváží klást vám nepohodlné otázky.“

str. 41: Pletiplot dostal svou přezdívku díky svému osobnímu příspěvku k jistému specializovanému způsobu odstraňování odpadků, jemuž se říkalo „betonové přezůvky“. Nevýhodou onoho procesu bylo, že po nějaké době začínaly mít různé kousky klientova těla tendenci se oddělovat a vyplouvat na hladinu, což zase vyvolávalo mezi obyčejnými obyvateli spoustu řečí. On přišel s tím, že když použijete dostatek drátěného pletiva, bude tento problém vyřešen, aniž při tom bude omezena možnost krabů a ryb podílet se na urychlení recyklačního procesu.

str. 94: „…Já jsem tvá nejhorší noční můra!“ odpověděl mu Časnačaj vesele.
Muž se otřásl.
„Myslíte tu s obrovskou hlvávkou zelí a vířící věcí s čepelemi?“
…
„Ne, já jsem ta, kde se najednou odnikud vynoří chlap a udělá z vás studenou mrtvolu.“
Strážný se najednou spokojeně usmál. „ Jo tahle,“ přikývl, „ale ta není zrovna nijak zvlášť –“

str. 108: „Přitahujou nás jasné barvy a lesklé věcičky, chápeš? Automatická reakce.“
„To platí jen o strakách a kavkách!“
„A sakra. Vážně?“
Krysí smrť přikývl. KVÍK.
„Ahá, tak najednou je z tebe pan ornitolog, najednou, co?“ odsekl mu havran.

str. 145: „Jenže Hex ve skutečnosti nemyslí. To není ten proces. On jen vypadá, jako že myslí.“
„Aha. To znamená, že je jako děkan,“ přikývl Výsměšek. „Není nějaká naděje, že bychom do děkanovy hlady umístili takovýhle mozek?“

str. 159: „Nešoupnul jste jim doopravdy poníka do kuchyně, že ne?“ naklonil se k Otci prasátek Albert, když se fronta posunula.
Nebuď blázen, Alberte. Řekl jsem, že by to bylo směšné.
„No, zaplať pánbůh. Chvilku jsem skoro věřil –“
Je v ložnici.
„Ale...“
Je to mnohem hygieničtější.

str. 176: „Mně vždycky dávaj sůl do koupele,“ postěžoval si Noby, „a mýdlo a pěnu do koupele a rostlinný přísady do koupele a tuny různejch věcí do koupele, a já namám ani šajna proč, protože já se skoro vůbec nekoupu. Člověk by si myslel, že jim to dojde, co říkáš?“

str. 192: Další! A jak se jmenuješ ty, maličký... Smrť zaváhal, ale sebral se a zaútočil ... Maličká osobo?
„Noby, Nóblhóch, Otče prasátek,“ řekl Noby.
A byl jsi hodný chla... hodný trpa... hodný skř... hodný jedinec?